MARRY: Online
POČASÍ:
Vbu.gifCFlying.gif
Chladno + větrno
T-To je ch-chladno... Mám pocit, že léto už je oficiálně za námi a přichází... *ehm* podzim... Ale na druhou stranu je to i příjemné, ehehe..
Všichni železní a létající pokémoni získají 2x více statů, než obvykle.


Chat


Tréninková hala

19. března 2018 v 15:21 | Marry Yokune
Související obrázek
Ice Divider by PurgatoryIsGold


Rozhodl ses, že půjdeš trénovat pokémony do tréninkové haly? V této hale mají hodně nástrojů, které můžou pokémonovi pomoct s tréninkem. Trénuje tu docela dost trenérů a může se stát, že budou všechny místnosti plné. Stává se to hlavně v období, kdy se blíží nějaká liga a nebo koodinátorské soutěže.
Je přísně zakázáno rušit ostatní trenéry, kteří se snaží trénovat své pokémony. Vám a vašim pokémonům by se taky nelíbilo, kdyby vás někdo rušil při něčem, na co potřebujete trpělivost, že?
Ice Divider by PurgatoryIsGold

JESTLI CHCEŠ TRÉNOVAT, NAPIŠ

1. Jméno
2. Pokémon/Pokémoni kterého/které budeš trénovat
3. Co s ním/nimi budeš dělat
4. Průběh
Ice Divider by PurgatoryIsGold
Více info o trénicích v článku "O hře".
 


Komentáře

1 Janet Janet | 6. dubna 2018 v 17:33 | Reagovat

Janet
Fennekin
Naučení útoku - Žhnoucí útok + procvičení útoků

Přijdu do tréninkové haly. Fennekin jde vedle mne a já jí řeknu: „Naučíme se žhnoucí útok. Vypadá takhle:“ řeknu a ukážu jí v pokédexu obrázek žhnoucího útoku. https://vignette.wikia.nocookie.net/pokemon/images/f/f8/Serena_Fennekin_Ember.png/revision/latest?cb=20150902040325 „Tak co, zkusíme to?“ Fennekin přikývne. Usměju se na ní a ještě dodám. „Nejdřív se ale rozcvičíme. Začneme útoky, které umíš. Takže mi předveď ocasový bič.“ Fennekin použije ocasový bič do jedné z figurin. Vybrala si nejbližší, figurku bagona. Bagon se zakýve pod náporem ocasového biče. „Výborně Fennekin.“ Zavolám. Na to, že je to poprvé, co trénuje s trenérkou je to výborné. Alespoň si to myslím, že je to pro ni poprvé. „A teď zkus škrábavý útok.“ Fennekin znovu zaútočí na figuru bagona a ta spadne na zem. Tenhle útok měla ještě o něco silnější než ocasový bič. Zřejmě ho také umí déle. „Dobře Fennekin, tohle bylo ještě lepší než ten předchozí útok.“ Fennekin nadšeně poskočí. „Tak, a teď se pustíme do toho žhnoucího útoku jo?“ Fennekin přikývne a začneme: „Takže, nashromáždi si v puse oheň. Nemusí to být obrovská kupa ohně, ale hodně by ho být mělo.“ Fennekin přikývne a pokusí se ho nashromáždit co nejvíce. „Připravena? Vypusť ho.“ Fennekin ještě chvíli se snaží nashromáždit více ohně, ale potom ho vypustí. Oheň ale zmizí takřka hned poté, co ho vypustila, nikam nedoletí a je ho moc málo. „To nevadí. Zkus to znovu.“ Fennekin to zopakuje se stejným výsledkem a zesmutní. „Na tenhle útok nemám…“ prohlásí smutně. „Ale máš. Jsi ohnivý pokémon a fennekin na tvém levlu se ho učí naprosto běžně. To dokážeš fennekin.“ Fennekin přikývne poznámkou: „To je pravda…“ a pokusí se o to znovu. Stejný výsledek. „Nevadí, víc se na to soustřeď.“  Fennekin si s tím dá více práce. Opravdu je vidět, že se soustředí víc než před tím a dokáže nashromáždit více ohně. „Skvěle fennekin, zlepšuješ se.“ Řeknu jí a pokračuji. „Ten oheň by měl být silnější. Jinak nikam nedoletí.“ Fennekin se pokusí nashromáždit spoustu ohně na žhnoucí útok a navíc aby letěl. No, to se nepovede a oheň nikam neletí.  „Nevadí, zkus to znovu.“ Fennekin to zkouší ještě asi pětkrát, než se jí podaří slabší žhnoucí útok na půl metru. „Vidíš, už jen zlepšit vzdálenost a ta síla přijde sama. A možná míření, podle toho, jak nám to půjde. “ Fennekin přikývne. „Tak to zkus znovu.“ Řeknu jí s úsměve a ona pokračuje. Když se jí po asi pěti minutách podaří slabší žhnoucí útok na o něco málo méně než dva metry, řeknu jí: „Skvěle. Teď si dáme přestávku.“ Řeknu a sedneme si a povídáme. Pohladím ji po srsti, která je rozpálená, tak toho nechám.
Po čtvrt hodině
Po čtvrt hodině klábosení vstanu a řeknu:  „Tak pokračujem.“ Fennekin vyskočí a sama od sebe začne s používáním žhnoucího útoku. Po odpočinku se zlepšuje o něco rychleji a víc. Postupně žhoucí útok nabývá na síle a vzdálenost se prodlužuje. Než se ale dostane do půlky zápasiště, zabere nám to tak pětadvacet minut. „Skvěle Fennekin.“ Zavolám a pokračujeme. Takhle nakonec žhnoucí útok získá správnou sílu a délku. „Výborně. Teď zamiř na tu figuru bagona.“ Řeknu a fennekin to zkusí. O čtyři metry vedle. „Nevadí, znovu.“ Fennekin to zkusí znovu. Tentokrát je to vedle z druhé strany. „Nevadí, zkoušej to dál.“ Fennekin pokračuje a pokračuje a vzdálenost mezi útokem a figurínou se zmenšuje. Konečně se fennekin podaří ji trefit. „Skvěle. Ještě ji tref.“ Následující útok ji ale netrefil. „Nevadí, bylo to jen o kousek a už jsi to jednou zvládla, pokračuj, to se naučíš.“ Fennekin pokračuje a občas se jí podaří trefit figuru bagona, většinou ale ne a útok letí těsně vedle. Postupně se ale trefuje častěji a častěji. „Úžasný fennekin. Jde ti to lépe a lépe.“ Fennekin pokračuje a pokračuje a potom se jí podaří asi deset zásahů za sebou. „Skvěle. Tohle už umíš. Trefovat se na pohyblivý cíl ale není totéž jako trefovat se na cíl, který se nehýbe. Zkusíme ještě pohyblivý cíl.“  Fennekin přikývne a já pustím pohyblivé terče ze stropu.  Fennekin míří, ale útočit žhnoucím útokem tak rychle jí nejde. „Nevadí, to zvládneš.“ Ve skutečnosti jí to moc nejde. Buď je to úplně mimo, nebo je ten útok tak slabí, že by to protivníkovi nic neudělalo. Fennekin ale pokračuje a přijde první zásah. Jenže ne zásluhou jejího míření. Trefila se do terče o pět metrů jinde než do kterého chtěla. „Nevadí, pokračuj.“ Řeknu jí a ona pokračuje a pokračuje až se jí podaří první opravdový zásah pohyblivého terče. Ne doprostřed, ale to rozhodně nevadí, trefila terč, což byl účel. „Skvěle fennekin.“ Fennekin se zaradovala a potom už to po chvíli šlo samo. Zvládla strefit postupně všech deset terčů. „Výborně fennekin. Já myslím, že pro dnešek trénink stačí.“ Fennekin kývne a já jí vezmu do rukou a jdeme z tréninkové haly.

2 Marry Marry | 6. dubna 2018 v 22:22 | Reagovat

[1]: Naučeno, ale ještě si to Fennekin potřebuje procvičit.
Fennekin: + 2 levely a + 2% sehranosti s trenérem.

3 Laramie Laramie | 30. června 2018 v 23:54 | Reagovat

Laramie
Popplio
(budu ty útoky psát anglicky, tak doufám, že to nikoho nebude štvát :D) Naučení útoku - Growl + procvičení útoků

Přišla jsem do tréninkové haly. Rozhlédla jsem se. Bylo tam téměř poloprázdno, což mne celkem překvapilo. Po chvilce bezúčelného přemýšlení jsem nad tím mávla rukou a vypustím Poppilia z poké ballu. Byla jsem lehce nervózní protože to byl první trénink. „Takže... jsi připravený se něco naučit?“ zeptám se s úsměvem což mi Poppilio opětuje přikývnutím. „Výborně,“ řeknu, „ale nejdříve by se slušelo si procvičit útoky, co ty na to?“ Poppilio chvilku vypadal jako by váhal, ale pak opět očividně radostně přikývl. Zaujala jsem velice důležitý postoj, jako bych ten útok měla provést já a s výrazným úsměvem řeknu: „Použij pound!“ Poppilio s vervou použil pound na nejbližší figurínu. Figurínu to očividně dost zasáhlo a Poppilio byl se svým výkonem spokojen. Obrátil se na mě s výrazem který jasně naznačoval že chce pokračovat. „Dobře! Tak a teď water gun!“  křikla jsem výrazně. Poppilio lehce přikývl, otočil se a použil water gun. Útok doslova smetl figurínu ke straně, čímž smetl i figurínu stojící vedle ní. „Uh... působivé, jsem na tebe hrdá,“ poškrabala jsem se vzadu na hlavě, „tak teď už k pointě dnešní premiérové návštěvy této haly.“ Usmála jsem se a pokračovala v proslovu: „Takže,“ řeknu lehce nervózně a ukážu mu obrázek, -https://vignette.wikia.nocookie.net/pokemon/images/0/09/Growl_VII.png/revision/latest?cb=20160614190133 - „Takže... můžeme?“ Poppilio přikývne a pokusí se útok nějakým způsobem použít. Nic značného se nestalo, spíše to lehce připomínalo jemný průvan. „To nevadí... je-,“ nestihnu to doříct a Poppilio to zkouší znovu. Možná se mu to snad povedlo lépe, což došlo i jemu a rozzářeně se na mě podíval. "Výborně jen do toho! Možná... ne, jen to zkoušej dál, řekla jsem. Chvilku to zkoušel, ale více méně pořád se stejným výsledkem. Byla jsem lehce zoufalá protože jsem mu nedokázala nic moc poradit. „Možná to chce trošku více klidu, soustředění a...“ hledala jsem ta správná slova, „.. umm... prostě klidu a soustředění.“ Poppilio se chvilku koukal do země jako by přemýšlel přesně po něm chci a pak se ke mě otočil s lehce nechápavým výrazem. „Můžeme buď počkat, až tu nikdo nebude, v což bych moc nedoufala, a nebo by stálo vyzkoušet třeba zavřít oči,“ pokrčila jsem rameny a nasadila nervózní úsměv. Poppilio se otočil a se zavřenýma očima předvedl útok. Nestálo to moc za řeč, ale snažila jsem se to nějak spravit: „No... nemyslela jsem doslovně se zavřenýma očima... Víš, pomáhá to vyčistit si mysl.“ Postavila jsem se vedle něj, zavřela oči a zhluboka se nadechla. Pak jsem mu naznačila, aby by opakoval po mně. Poppilio zavřel oči, nadechl se a pak vydechl. „Ano, tak nějak!“ řekla jsem a udělala to znova s tím že jsem ještě  uvolnila tělo. Opět jsem mu chtěla naznačit, aby po mně opakoval ale on to pochopil. „Výborně!“ zaradovala jsem se, „tak, teď zkus zaútočit, ale spoj to s tímto.“ Popilio se zhluboka nadechl, zavřel oči a s vydechnutím použil growl. Bylo to dost velké zlepšení, že jsem snad i vykřikla radostí. „Super! Tak a teď to zkus znovu, tohle bylo fajn, ale abys s tím mohl fungovat i při nějakém velkém zápase chce to dost zdokonalit,“ zazubila jsem se a rozhlédl se kolem jestli mě někdo slyšel křičet, „tak do toho!“ Poppilio si několikrát zkusil útok. Pak jsem si uvědomila že vždy zavírá oči což jsem mu vlastně sama poradila:„Možná by se hodilo to zkusit bez zavírání očí což?“ Popilio přikývl a zkusil to. Výsledek se dost zhoršil. „To...to nevadí... nesmíš se přestávat soustředit! Vím že já to nemůžu chápat, protože nejsem na tvém místě a nebuzeruje mne nějaká holka, ale... prostě to zkoušej znovu,“ řekla jsem soucitně jsem přivřela oči, „soustřeď se na svůj cíl, nic jiného jako by nebylo.“ Poppilio se na mě podíval a pak se otočil zpátky. Chvilku to trvalo než útok použil. Figurína se zakymácela a pak ji gravitace skácela k zemi. Poppilio radostně poskočil a já s ním. „Výborně! Vím že bys na mne nejspíše ten útok použil kdybych ti teď řekla ať si to zkusíš znovu,“ řekla sem, ale Poppilio zavrtěl hlavou a posunul se k další figuríně. Byla jsem překvapená, ale byla jsem ráda. Poppilio použil growl a srazil figurínu k zemi. Zasmála jsem se: „Hele, že ti to jde už vím, ale odpočinek se taky sluší ne?“ Poppilio se otočil dokolečka a rozzářeně se mi podíval do očí. „Tvoji energii ti závidím,“ řekla jsem, „ale pro dnešek už to stačí.“ Poppilio přikývl, sice neochotně, ale ano. „Tak pojď,“ řekla jsem a vydali jsme se směrem z haly pryč.

4 Marry Marry | 1. července 2018 v 10:09 | Reagovat

[3]: Jen pro příště - bude lepší se s pokémonem nejprve seznámit a trochu se sblížit, než s ním začneš trénovat.. ^^

Popplio: Útok se naučil, je ale třeba ho trochu procvičit. + 2 levely a 2% sehranosti s trenérem.

5 Laramie Laramie | 1. července 2018 v 10:38 | Reagovat

[4]: Jop... ok... taky mne to napadlo... ale pořád v tom dost tápu takže... jo... příště si na to dám pozor

6 Kieran Kieran | 26. července 2018 v 2:39 | Reagovat

Kieran
Turtwig
Tréning sily a rýchlosti

Náhlil som sa po uliciach mesta smerom k tréningovej hale. Občas som sa obzrel cez plece, aby som nestratil Turtwig. Našťastie, Turtwig sa odomňa príliš nevzďaľovala a musel som uznať, že bežala dosť rýchlo, aj keď trochu nemotorne. Premočení do nitky sme obaja dorazili do tréningovej haly. Už som mieril k prvému stroju na tréning Pokémonov, ale prišiel ku mne nejaký muž, asi zamestnanec tréningovej haly a odmietol ma pustiť ďalej. Dôvod? Príliš mokré oblečenie.
Založil som si ruky na hrudi a s nahnevaným výrazom som sa vrátil k vchodu. Vedľa vstupu do haly boli lavičky, na jednu z nich som si spolu s Turtwig sadol. Rozhodol som sa počkať, kým sa obaja neusušíme. Zatiaľ sme sledovali trénerov, ktorí tam prišli spolu so svojimi Pokémonmi. Boli tam nejakí začiatočníci, ako ja, ale ukázalo sa i pár trénerov s Pokémonmi, ktorí vyzerali fakt mocne. Usmial som sa na Turtwig, keď som videl jej obdivný výraz.
"Stačí nám uslivone trénovať a zlepšovať sa, a raz z teba bude silná Torterra," uistil som ju a pohladil ju po hlave.
Turtwig sa zatvárila prekvapene a trochu zahanbene. Povzdychol som si. Na jej sebavedomí budem musieť trochu popracovať. Pozrel som sa na svoju čiernu mikinu. Zdala sa byť už suchá, asi preto, že kvôli dažďu bolo v hale zapnuté vykurovanie. Vstal som z lavička a Turtwig zoskočila.
"Tak, pripravená začať?" zazubil som sa na malého zeleného Pokémona.
"Samozrejme," odvetila mi tichým hláskom.
"Okej, začneme desiatimi koliečkami okolo celej haly!" odhodlane som zvolal a hneď som sa dal do poklusu. Turtwig sa poslušne rozbhela za mnou.
Ostatní tréneri sa na nás občas zvláštne pozerali, možno kvôli môjmu kriku, no rozhodol som sa nevšímať si to. Jediné, na čo som sa zameriaval, bol tréning Turtwig.
Poklus mi nerobil problém, fyzicky schopný som bol ešte predtým, než som sa vydal na cestu. Už od detstva som rád šplhal po stromoch, behal a skákal a hral rôzne hry napríklad s loptou. Ak by to bolo iba na mne, behal by som aj dlhšie, no nechcel som Turtwig veľmi unavovať. Po desiatom odbehnutom okruhu som sa zastavil a počkal som niekoľko sekúnd, kým ma unavená Turtwig dobehne.
"Vládzeš ešte?" usmial som sa na Pokémona stojaceho vedľa mňa.
"Áno, v poriadku, len sa musím vydýchať," ticho odpovedala Turtwig.
Nechal som jej chvíľu na to, aby chytila dych a potom sme sa presunuli k oddeleniu haly s rôznymi činkami a inými záťažami. Vzal som si dve z tých ľahších, každú do jednej ruky. Tretiu, vážiacu asi jeden kilogram a tú som podal Turtwig.
"Teraz sa zameriame na silu a svaly," zasmial som sa a napol som jednu ruku, na ktorej bolo vidieš, že roky športu sa začínajú vyplácať... I keď, zatiaľ no nebolo nič prevratné. Stále som vyzeral viac štíhlo ako svalnato.
Turtwig sa na mne potichu zasmiala. V duchu som si zagratuloval - podarilo sa mi ju rozosmiať! Vzal som do rúk obe činky a začal som s nimi cvičiť - striedavo som zdvíhal ruky s činkami.
"Turtwig, skús cvičiť podobne ako ja," povedal som, hoci som si nevedel veľmi dobre predstaviť, ako bude Turtwig cvičiť s činkami bez rúk.
Turtwig sa na činku chvíľu zamyslene dívala, potom ju uchopila do úst a začala sa zdvíhať a klesať, akoby robila kliky.
"Dobrý nápad," pochválil som ju. V cvičení sme pokračovali v tichu. Po tom, čo som každú ruku s činkou zdvihol asi pätnásťkrát, doľahlo ku mne ťažké dýchanie Turtwig.
"Vydrž ešte chvíľu, dôležité je nevdzávať to hneď, ako ťa začnú bolieť svaly," poradil som jej. "Po chvíli tá bolesť ustúpi, ver mi," žmurkol som na ňu a pokračoval som v cvičení.
Turtwig zaťala zuby a urobila ešte niekoľko klikov s činkou v ústach, potom ju pustila, posadila sa a vydýchavala sa. Tiež som odložil svoje činky a s hrdým úškrnom som potľapkal Turtwig hlavičku.
"Na prvý raz ti to šlo veľmi dobre," nahlas som ju pochválil.
Niekoľko trénerov a ich Pokémonov sa otočilo za náhlym hlasným zvukom a keď Turtwig na sebe zacítila ich pohľady, ustrašene sa skryla za mňa. Potlačil som smiech a trochu som sa od Turtwig vzdialil.
"Ak chceš byť silná Torterra, musíš sa tak aj správať," vysvetlil som jej. "Nemáš dôvod sa báť ani hanbiť," povzbudil som ju. Len prikývla, pričom sledovala zem pod svojimi nohami.
Naznačil som Turtwig, aby šla za mnou a presnunuli sme sa do oddelenia plného elektonických prístrojov na tréning Pokémonov.
Zaujal ma ten, ktorý slúžil na trénovanie uhýbania sa pred útokmi iných Pokémonov a celkovo na tréning rýchlosti. šlo o to, že sa Pokémonovi nasadili okuliare so zabudovanými obrazovkami v každom sklíčku, pripojené k počítaču.
Do obrazoviek v okuliaroch sa začal vysielať obraz útočiaceho Pokémona, ktorého útokom sa Pokémon musel vyhnúť. Po skončení simulácie sa v počítači objavilo skóre.
"To vyzerá dobre, chceš si to vyskúšať, Turtwig?" otočil som sa na svojho Pokémona.
Turtwig rozpačito hrabala nohou a nedôverčivo si prezerala prístroj na tréning.
"No tak," nahodil som psie oči, "nebude to nič hrozné, ja ti verím!" zazubil som sa na ňu a zdvihol som oba palce.
. Turtwig sa napokon odhodlala prikývnuť a ja som jej pripevnil okuliare tak, aby ju nikde netlačili a dobre jej sedeli.
"Pripravená?"
"M-myslím, že áno."
Kliknutím som spustil simuláciu. Na obrazovke počítača sa objavil kruh, v ktorom sa odpočítavali čísla od desať až po nulu. Po tom, čo zmizla nula, sa obrazovka zmenila. Objavil sa na nej útočiaci Ambipom.
Ten istý obraz sa premistol aj do okuliarov, keďže Turtwig po prvom Ambipomovom útoku odskočila do ľavej strany a skoro neudržala rovnováhu po pristátí. Otriasla sa a čakala, čo ďalšie na ňu Ambipom pošle.
Jeho ďalšiemu útoku sa ale nestihla vyhnúť. Zamračil som sa, no stále som dôveroval, že sa Turtwig bude dariť, aj napriek jednému malému nezdaru.
Turtwig neustále uskakovala a behala všade okolo, keď sa uhýbala pred virtuálnym protivníkom. Asi po dovch minútach sa simulácia skončila a na obrazovke sa objavilo skóre: Turtwig sa úspešne vyhla štrnástim z tridsiatich útokov.
Zložil som okuliare Turtwig z očí a stretol som sa s jej sklamaným pohľadom.
"Nebola to ani polovica," smutne pípla Turtwig. Povzdychol som si a opatrne som jej položil ruku na vrch hlavičky.
"No a? Bol to náš prýv pokus. Musíme sa naďalej zlepšovať a som si istý, že nabudúce už to bude oveľa lepšie. A vôbec," usmial som sa a zdvihol som Turtwig do náručia, "mne nezáleží iba na tvojej sile, ale i na tom, či sa cítiš dobre a na tvojej povahe," povedal som Turtwig a položil som ju naspäť na nohy. "Takže sa nemusíš báť, že pre mňa nebudeš dosť dobrá, ak ti niečo pr tréningu nepôjde."
Turtwig tak trochu vyzerala, akby jej spadol kameň zo srdca. Na jej tvári sa objavil malýý, vďačný úsmev.
"Tak fajn, čím zakončíme náš prvý tréning? Výber je na tebe," prenechal som to na Turtwig.
"Hm... Mohli by sme si ešte raz zabehať okolo celej haly?" nesmelo sa spýtala.
"Jasné, tak do toho!" zvolal som, vyskočil do vzduchu a udrel päsťounaprázdno niekam nad seba. Akonáhle som dopadol, pustil som sa do klusu a Turtwig bežala za mnou.
Keď som sa občas obzrel, videl som, že malý úsmev jej z tváre ešte nezmizol.
Odbehli sme desať koliečok ako na začiatku a po tom, čo sme sa trochu vydýchali, som vrátil Turtwig odvolal do Pokéballu. V sprchách pre trénerov som zo seba zmyl pot a vydal som sa von z tréningovej haly, opäť do toho hrozného dažďa.

7 Marry Marry | 26. července 2018 v 9:32 | Reagovat

[6]: Turtwig si sílu a rychlost dobře procvičila a víc se s tebou sblížila.

Turtwig - + 4 levely, + 3% sehranosti s trenérem a + 4% k rychlosti a síle

8 Pettro (Peter) Pettro (Peter) | 14. srpna 2018 v 15:09 | Reagovat

Peter
Irene (Snivy), Morpheus (Frillish) a Charlotte (Bounsweet)
Naučení Wrapu u Irene, naučení Night Shade u Morpha a naučení Rapid Spinu u Charlotte

Společně jsme dorazili do tréninkové haly. Byla kupodivu prázdná, čemuž jsme se divili. Vzali jsme is volný pokoj a nachystali si věci. "Takže, začneme s tebou, Irene, protože jsi tu nejdýl. Morphe, Charlotte, běžte si mezitím hrát nebo tak něco. Pak vás zavolám." řekl jsem a šel jsem s Irene trochu dál do místnosti.

1. ČÁST: LEKCE S IRENE

"Takže, Irene. Dnes tě budu učit Wrap. Je to velmi jednoduché, takže ti to možná půjde i dobře. Jde o to, že místo toho, aby si protivníka svými šlahouny přesunula, jako u Vine Whipu, ho musíš těmi šlahouny zmáčknout." Irene se trochu vyděsila. "Nene, neboj, nemusíš ho zabít, jen ho znehybníš." Uklidnil jsem jí a pousmál jsem se. "Jsem si jistý, že ti to půjde. Tak jdeme na to!" řekl jsem vesele a nachystal pomocnou... dalo by se říct figurínu. "Tak, nejdřív otestujeme šlahouny. Zkus jí zvednout." pobídl jsem a Irene vystřelila své šlahouny. Chvíli to trvalo, ale zvedla jí. "Perfektní! Teď ji zkus zmáčknout." pobídl jsem znovu. Irene tedy znovu vystřelila šlahouny, trochu jí zvedla nad zem a pokusila se jí zmáčknout. Jenže v tom ztratila balanc a spadla k zemi. "Nevadí, žádný učený z nebe nespadl." utěšil jsem ji a ona šla dál. Pokoušela se takhle mačkat ještě několikrát, ale pokaždé neúspěšně. "Dobře, Irene, pojďme na to jinak. Představ si, že je to nepřátelský Pokémon a chce mi ublížit. Ty se naštveš a chceš ho zmáčknout. Mysli na to pokaždé, když se pokusíš o ten útok. Ano?" Irene přikývla. "Dobře, pusť se do toho." řekl jsem klidně a Irene se začala soustředit. Představovala si přesně to, co jsem jí řekl. Potom vytáhla šlahouny a pomalu, velice pomalu figurínu zvedla. Poté se zasoustředila ještě víc a začala jí pomalu mačkat. Figurína nehybně třepotala ve šlahounech Irene a ta ji pomalu mačkala, mačkala a mačkala... až jí úplně zmačkala! To bylo neuvěřitelné! "Výborně Irene!" pochválil jsem jí, jakmile přestala. "To bylo moc pěkné zmáčknutí!" pochválil jsem jí ještě jednou a Irene se uklonila. "Chceš ještě jednou, nebo stačí?" zeptal jsem se. Irene vybrala tu první možnost. "Dobře, dám ti ještě jednu figurínu. Jestli ji rozmačkáš, pak jsme hotovi." řekl jsem a dal jsem před ní jednu figurínu. Irene se na ni chvíli dívala a zkoumala ji. Pak se zasoustředila, vytáhla šlahouny a vzala figurínu. Zvedla jí trochu nad zem a potom... nic? Irene takhle chvíli zůstala nehybně, potom začala mačkat. Mačkala a mačkala a mačkala..... až jí zmačkala. Zatleskal jsem a ona se uklonila. "Perfektní. To by mohlo pro dnešek stačit. Můžeš jít za Charlotte. Morphe!" zavolal jsem Morpha a on šel ke mně. Potom začla druhá část.

2. ČÁST: LEKCE S MORPHEM

"Tak, Morphe. Je řada na tobě. Budu tě učit Night Shade. Je to celkem jednoduchý útok, ale musíš se hodně soustředit. Prakticky zrůžovíš a potom uvolníš pár kruhů. Pokud jimi trefíš nepřítele, zplsobíš poškození. Chápeme?" Morph nejistě přikývl. "Dobře. Neboj, máš času dost, máme na to celý den." uklidnil jsem ho a začali jsme. "Nejdřív přejdeme k tomu soustředění a změně barev. Musíš se nejdřív plně uklidnit. Tak, uklidni se." přikázal jsem a Morph se trochu uklidnil. "Výborně, a teď se soustřeď..." řekl jsem, klidným nerušivým hlasem. Morph se tedy soustředil, což mu zprva moc nešlo. Potom se ale začaly objevovat náznaky růžové aury, které však nebyly moc zřetelné. Morph si párkrát odpočinul, než pokračoval. Růžová aura postupně zesilovala, až byla velmi viditelná. Nezapomněl jsem ho patřičně pochválit. "Výborně, první část bychom měli. Teď musíme tu auru využít v naše kruhy." řekl jsem a postavil před něj pár figurín. "Tak, tady máš cíle, a můžeš začít." řekl jsem a sledoval jsem ho. Morph se zasoustředil, čímž vznikla ono růžová aura, která postupně začala měnit tvar. Morpha to ale hodně vyčerpávalo a proto se mu to nepovedlo napoprvé. Napodruhé se mu podařilo udělat pouze ovále, které ale hned zmizely. Ale už napotřetí se mu podařilo hodit kruhy, samozřejmě vedle protože mušku ještě netrénoval. "Výborně, už jsme skoro u konce!" povzbudil jsem ho, aby to nevzdal. Morph tedy zopakoval proces s aurou a kruhy a začal se soustředit na cíle. Trefoval a trefoval, dokud nestrefil jednu figurínu, která hned vybouchla. Irene a Charlotte se ihned otočily směrem k Morphovi a patřičně mu zatleskaly. Morph se trochu začervenal, jenže potom ho to přešlo a šel střílet dál. Teď už měl lepší mušku a strefoval figuríny jednu za druhou. Nezapomněl jsem patřičně zatleskat, abych ho pochválil. "Výborně, jde ti to skvěle. Můžeš se vrátit. Charlotte, je řada na tobě!" zvolal jsem a Charlotte docupitala ke mně.

3. ČÁST: LEKCE S CHARLOTTE

"Tak, Charlotte, ty jsi poslední. Tvůj útok bude asi nejlehčí, jelikož už jsi ho skoro předvedla u Irene. Je to Rapid Spin. Prakticky se roztočíš, a vhrneš se směrem k nepříteli, kterého tím nárazem poškodíš. Rozuměno?" Charlotte přikývla. "Výborně! Vzhledem k tomu, že jsi trochu klidnější než Irene a Morph, to budeš mít se soustředěním lehčím. počkej, nastavím ti tu figuríny." řekl jsem a postavil jsem před ní figuríny v zástupu, ať všemi může proběhnout. "Zkus jimi proběhnout, zatímco jsi roztočená." řekl jsem, a Charlotte se začala točit. Jenže to trochu přehnala a roztočila se jí hlava, a tak spadla na zem. "Proboha!" rozběhl jsem se k ní. "Jsi v pořádku?" zeptal jsem se, nacož Charlotte mírně přikývla. "Musíš se soustředit, jinak ti to nepůjde." poradil jsem jí a pousmál jsem se. Charlotte se tedy nejdřív soustředila a až poté se začal točit. Povedlo se jí totéž, co při chytání, totiž to, že se začal hýbat směrem k cílí roztočená. Už tam skoro byla, jenže v tu omylem změnila kurz a málem narazila do zdi, než se zastavila. "To nic! Jsi blízko, to zvládneš!" povzbudil jsem jí a Charlotte to zkusila ještě jednou. Teď se jí to už povedlo a zhodila figuríny k zemi jako kuželky. "Výborně!" zatleskal jsem, nacož Charlotte radostně povyskočila. "Zkusíš to ještě jednou, ale silněji?" zeptal jsem se a postavil opět figuríny na své místo. Charlotte se roztočila a skoro rychlosté blesku proletěla skrz figuríny, které po chvíli skoro vybuchly a rozpadly se. Zatleskal jsem o něco silněji. "Skvělé! Skvělé!" zajásal jsem a Charlotte opět povyskočila.

4. ČÁST: FINÁLNÍ PŘEDVEDENÍ

"Pojďte všichni sem!" zvolal jsem po chvíli, co jsem montoval figuríny. "Tak, nakonec si procvičíme vaše nové útoky. Každý z vás má překážkovou dráhu a chci, abyste se pomocí JENOM vašeho nového útoku dostali k cíli. Rozumíme?" Všichni přikývli. "Výborně! 3... 2... 1... START!" zvolal jsem a všichni se rozběhli. Irene zpomalovala, aby odhazovala figuríny stranou. Morph také nebyl moc rychlý, protože kruhy nevytvořil hned. Na druhou stranu Charlotte proletěla všemi figurínami jako blesk a v cíli byla první. Druhá byla Irene, která se potom pyšně naparovala, jako by to vyhrála. Zklamaný Morph byl až třetí. "To nic není, kamarádi, jenom jsem si chtěl ověřit, zda umíte své útoky. Což vy umíte skvěle. Hurá!" zvolal jsem a všichni se pousmáli, i Morph. "Já myslím, že pro dnešek by to bylo i vše. Pojďte, sbalíme si věci a jdeme domů." řekl jsem, počkal jsem, až se všichno sbalíme a šli jsme domů.

9 Marry Marry | 14. srpna 2018 v 16:07 | Reagovat

[8]: Všichni pokémoni se útoky naučili, u Morpheuse by ale nebylo na škodu si Night Shade ještě trochu procvičit, než ho začne používat.

Všichni: + 3 levely.
Snivy: + 4% sehranosti.
Frillish: + 3% sehranosti.
Bounsweet: + 5% sehranosti.

10 Marry Marry | 14. srpna 2018 v 16:23 | Reagovat

[9]: Pardon, u Snivy to měly být čtyři levely, ne tři xDD

Snivy pohltilo bílo-modré světlo. Najednou před tebou nestála malá Snivy, ale o něco větší Servine. Gratuluji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama