MARRY: Offline

POČASÍ:
Fairy Weather Castform
Duha
Wooow, duha! Něco tak krásného je tu po dlouhé době! Škoda, že tu nemůže být na furt...
Všichni vílí pokémoni budou dostávat víc statů, než obvykle.

Chat

Tréninkové pole

19. března 2018 v 17:00 | Marry Yokune
Výsledek obrázku pro anime field
Ice Divider by PurgatoryIsGold


Rozhodl ses jít trénovat své pokémony na tréninkové pole? Dobrá volba! Tohle pole je nádherné a je tu spoustu čerstvého vzduchu! Sice tady nejsou žádné vymakané pomůcky, jako v tréninkové haly, ale ten kdo je šikovný, tak si poradí například i s obyčejným kamenem! Pokémonům se zde trénuje o něco lépe, než v hale, protože venku mají čerstvý vzduch a to jim dodává energii na trénování. Zde nemáte žádné omezení, co můžete a co nemůžete dělat! No, vlastně... To tady CELÝ zníčit.
Ice Divider by PurgatoryIsGold

JESTLI CHCEŠ TRÉNOVAT, NAPIŠ

1. Jméno
2. Pokémon/i, které/ho budeš trénovat
3. Co s ním/nimi budeš dělat
4. Průběh

Více info o trénincích v článku "O hře".
Ice Divider by PurgatoryIsGold
A jelikož je tohle tréninkové POLE, tak můžete trénovat i zápasení tím, že budete zápasit s divokými pokémony! Další výhoda tréninkové louky.

JESTLI CHCEŠ BOJOVAT, NAPIŠ

1. Jméno
2. Pokémon, se kterým budeš bojovat
3. Kde hledáš

... Já ti napíšu tři pokémony a ty si vybereš jednoho, s kterým budeš zápasit.

KDYŽ BUDEŠ MÍT VYBRÁNO, NAPIŠ

1. Jméno
2. Pokémon, se kterým budeš bojovat
3. Pokémon, kterého sis vybral na boj
4. Průběh

POZOR, POKÉMONI SE ZDE NECHYTAJÍ, JENOM SE S NIMI ZÁPASI!
Ice Divider by PurgatoryIsGold
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janet Janet | 8. dubna 2018 v 7:21 | Reagovat

Janet
Fennekin
Procvičení útoků

Dojdeme s Fennekin na tréninkové pole. Minule jsme byli v hale, kde bylo plno, na tréninkovém poli by mohlo býti volněji. A je. Jsme tu úplně sami, takže ho máme celé jenom pro sebe, za což jsem ráda. Alespoň nebudeme mít žádné omezení. Někde poblíž slyším pidgey, starly a pár dalích pokémonů, ale těch si nevšímám. „Tak Fennekin, procvičíme si útoky, hlavně tedy ten žhnoucí.“ Řeknu a Fennekin přikývne. „Takže je tady pár větví, kamenů a tráva. A občas nějaká jiná rostlina než tráva.“ Usměju se. „No, tak začneme s procvičováním. Začni ocasovým bičem na támhle ten keř.“ Fennein se připraví a zaútočí. Útok se jí i povedl. „Výborně, a teď škrábavý.“ Škrábavý útok se jí také povedl, i když ocasový bič jí jde lépe. „Skvěle Fennekin.“ Zavolám nadšeně. „A teď žhnoucí útok na tenhle kámen.“ Řeknu a hodím do vzduchu kámen, který jsem našla na zemi. Přeci nebude používat ohnivý útok na keře, aby to tu začalo hořet… Kámen letěl do výšky a Fennekin zaútočila, ale minula. „Nevadí, znovu.“ Řeknu, seberu kámen a znovu ho hodím do výšky a ustoupím, aby na mě nespadl, Fennekin je od něj dost daleko. Žhnoucí útok zasáhl okraj kamene. „Skvěle.“ Zavolám, seberu ze země větev a řeknu: „A teď ocasový bič na tu větev.“ Zavolám. Ocasový bič mine. Zopakujeme to a tentokrát se Fennekin trefí. Větev přepůlí zhruba v půlce. „Výborně.“ Seberu jednu z částí a pokračujeme. Opět větev rozlomí zhruba v půlce a já vezmu tu druhou půlku, kterou také ještě přepůlí ocasovým bičem. Tyhle zbytky ale už používat nebudeme. „Paráda, tak teď škrábavý útok.“ Řeknu a fennekin zaútočí na další větev, kterou jsem našla na zemi. A povede se jí to. „Výborně. Vrátíme se k tomu žhnoucímu útoku.“ Řeknu a vezmu ze země kámen. „Tak můžeš.“ Řeknu a vyhodím ho. Fennekin zaútočí a strefí ho. „Dobře.“ Řeknu. Na kameni není ale vůbec poznat, že na něj útočila. Tedy až na to, že je o pár metrů dál. „Zkus to znovu.“ Řeknu a Fennekin znovu zaútočí žhnoucím útokem. Tentokrát těsně mine. „Nevadí, pokračuj.“ Fennekin zaútočí na kámen poté, co ho vyhodím a zasáhne ho. Toto se opakuje pětkrát. Potom má kámen velkou prasklinu. Tu udělala Fennekin žhnoucím útokem. „Výborně Fennekin, zlepšuješ se. Pokračuj.“ Fennekin zaútočí znovu a znovu a na kameni přibývají praskliny. Popáté se kámen rozbije. „Úžasný Fennekin.“ Zavolám a najdu si jiný kámen. Tento je o něco menší, ale to nevadí. „Znovu totéž.“ Fennekin zaútočí a podaří se jí kámen rozlomit po třech útocích a jednou minula. Já bych ale byla ráda, kdyby se jí to podařilo na poprvé. Vezmu další kámen, tentokrát o něco větší než ten první a znovu se opakuje útočení a tři útoky. Tentokrát ale pokaždé zasáhla. Potom najdu ještě menší kámen, než byl ten druhý a vyhodím ho do vzduchu. Fennekin dvakrát mine, ale potom ho strefí a rozbije. „Výborně. Ještě párkrát to ale zkusíme.“ Potom už se jí daří kameny rozlamovat na poprvé. Ale zmenšuje se počet útoků, které minuly, až jich zvládne deset za sebou, které rozbily kámen. „Výborně Fennekin.“ Řeknu a odejdeme z tréninkového pole.

2 Marry Marry | 8. dubna 2018 v 9:16 | Reagovat

[1]: Fennekin si všechny útoky hezky procvičila a Žhnoucí útok jí už plně jde.
Fennekin - + 2 levey, %3 sehranosti s trenérem.

3 Janet Janet | Úterý v 8:29 | Reagovat

Janet
Poochyena
Naučení kousavého útoku + procvičení útoků
„Poochyeno, pojď ven.“ Řeknu a z pokéballu vyskočí smutně poochyena. Rozhlédne se kolem. „Jsem  ničemu…“ Řekne potichu, ale já ji i tak zaslechnu. „Poochy takhle nemluv. Nejsi k ničemu.“ Řeknu jí popravdě. Poochyena jen cosi zabručí. „Vážně.“ Poochyena, stále se skloněnou hlavou se tiše, smutně zeptá: „Tak co mám udělat?“ „No, abych byla upřímná, ráda bych, kdybychom jsme si procvičily tvoje útoky. Ráda bych je viděla. „To není nutné, jsou slabí…“ Zavrčí poochyena. „Já jsem slabá a pro trenéra k ničemu.“ „Poochy, kdybys byla slabá, tak tě chytím na první hod pokéballem a to po dvou po třech útocích Fennekin. Byl to dobrý zápas. Rozhodně nejsi slabá a už vůbec nejsi k ničemu.“ Poochyena jen zabručí, pro mě neznámo co. „Zkusíme to?“ Zeptám se. Netlačím na ni, pouze se jí zeptám. „Je to ztráta času. Pro tebe. Chyť si jinou poochyenu a tu trénuj, já jsem opravdu k ničemu.“ „Nejsi. Opravdu nejsi k ničemu.“ „Jestli chceš, budu trénovat, ale je to zbytečné.“ „Poochy jsem si jistá, že to zbytečný nebude.“ Řeknu a pokračuji: „Takže začneme jo?“ Poochyena kývne a opět cosi smutně zabručí. „Takže poochyno, písečný útok.“ Poochyena skočí a zadníma tlapama hodí pořádný oblak písku. „Skvěle.“ Zavolám na ní. Poochyena se na mne ani nepodívá. „Poochy, zkus nárazový útok na támhle tu větev.“ Poochyena se mi tratí v mlze, ale zlomení větve a její následný dopad vypovídají o tom, že se trefila a přelomila jí. „Výborně Poochyeno.“ Řeknu. Proč říkala, že je slabá? Napadne mne. Fennekin byla v době, kdy jsem ji dostala rozhodně slabší. Větev je o pár metrů dál ode mne, jsem moc ráda, že už není tak hustá mlha, jako když jsme vycházeli. Dokonce pomalu končí. „Poochy, zkus vytí. Poochyena zavyje. „Skvěle.“ Řeknu. Jdu najít ten klacek, který poochyena přelomila. Po chvíli hledání ho najdu. „Poochyeno, nárazový útok na ten klacek.“ Řeknu jí a vyhodím ho do vzduchu. Poochyena na něj jen kouká a potichu se zeptá: „A kdy?“ Klacek spadne na zem. Usměju se. „Teď.“ Řeknu jí a dodám: „To je jedno, zkusíme to znovu. „Ale jako, v jaké pozici ho mám trefit?“ „To je jedno.“ Řeknu jí.  Poochyena beze slova přikývne a připraví se. „Takže, nárazový útok.“ Řeknu a vyhodím klacek do vzduchu. Poochyena použije nárazový útok a krom toho, že ho opět přelomí, ho trefí téměř okamžitě. „Výborně poochyeno. Vždyť ti to jde.“ Řeknu jí. Poochyena mlčí. „Poochy já to myslím upřímně. Jde ti to.“ Řeknu jí a pokračuji s tréninkem. „Tak pokračujeme jo?“ Poochy dále mlčí. „Tak jo. Poochyeno, písečný útok na ten klacek.“ Řeknu jí a vyhodím do vzduchu jeden z klacků. Poochyena zaútočí písečným útokem a do klacku narazí po celé jeho délce oblak písku. „Výborný.“ Poochyena se na mě jenom smutně podívá. „Poochy, v pořádku?“ Poochyena jen cosi zamručí. „Hele, napadlo mě teď, když ti to tak jde ty útoky, co se naučit nový?“ „Na to nemám.“ Řekne potichu poochyena. „Ale máš.“ Řeknu jí. „Hele, napadl mě kousavý útok. To by jsme zvládly.“ „To nezvládnu.“ Opáčí poochyena. „Ale zvládneš. Když budeš chtít, tak to zvládneš.“ Řeknu jí s úsměvem. „Ani když budu chtít. Já nejsem normální poochyena.“ „Proč by jsi nebyla?“ „Protože jsem horší.“ Řekne tiše se skloněnou hlavou. „Horší nejsi. Pár poochyen jsem viděla. Jen viděla, žádnou jsem nikdy netrénovala, ale ty rozhodně nejsi horší než jiná poochyena.“ Poochyena mlčí. „Pojď, zkusíme to.“ Obloha se vyjasnila, takže je krásné počasí, ale já si nejsem jistá, jestli poochyeně ta mlha nevyhovovala lépe. „Takže…“ řeknu když najdu v pokédexu obrázek kousavého útoku. „…toto je kousavý útok.“ Ukážu jí ho ( https://vignette.wikia.nocookie.net/pokemon/images/0/0f/Butch_Mightyena_Bite.png/revision/latest?cb=20141212175002 ) Poochyena se na něj podívá a potichu řekne: „To nemůžu zvládnout.“ „Ale můžeš.“ Řeknu jí, ale poochyena pokračuje: „Je to mightyena.“ „Ano, ale umí to i poochyena.“ „Ale já ne.“ „Ale naučíš se to. Když se budeš snažit, bude to chtít jenom čas.“ Poochyena se mlčky připraví. „Takže, jde o to, že silně kousneš nepřítele, což by pro poochyenu neměl být problém. Musíš mít na to ale dost silný zuby.“ „To mít nikdy nebudu.“ „Ale budeš. Pojď, zkusíme to.“ Řeknu a začneme: „Poochyeno, zakousni se do támhle té větve.“ Řeknu a ukážu na větev na jednom z mála stromů na poli. Poochyena vyskočí a kousne do toho stromu. Hned ale sklouzne a spadne dolů. Pod stromem jsem já a chytím ji. „To nedokážu.“ Řekne, zatímco jí dám na zem. „To zvládneš.“ „Poochy, sraž tu větev nárazovým útokem.“ Poochena na ni zaútočí a přelomí ji. „Super. Takže…“ Řeknu a seberu tu větev. Není na ní vůbec vidět, že na ní před nárazovým útokem útočila. Ani stopa po zubech poochyeny: „… Teď na tu větev zaútoč kousavým útokem.“ Řeknu a poochyena to zkusí. Větev držím nízko, aby nespadla jako padala před tím. Poochyena přiběhne a kousne do té větve. Po chvilce toho nechá. Na větvi není vůbec nic znát. „Já říkala, že jsem k ničemu.“ „Nejsi, to nikdo neumí sám od sebe. Každý se to musí naučit. Někdo se to naučí dřív a někdo ten útok umět ani nechce a neučí se ho, ale pokud ho někdo chce umět, musí se ho naučit.“ Řeknu a poochyena jen tiše přikývne. „Takže, poochyeno, kousavý útok znovu na ten klacek.“ Poochyena na něj zaútočí, ale stále nic. „Znovu Poochy.“ Řeknu a poochyena dále zkouší kousavý útok, až se na větvi objeví stopy po jejích zubech. Sice malé, ale to pokrok. „Výborně Poochy.“ Řeknu a dodám. „Pojď, dáme si přestávku.“
Poochyena si tiše lehne do trávy. Nespí, ale nikam jinam zřejmě nechce. Vlastně tam chce jenom tak ležet. Nechám ji, aby strávila přestávku jak sama chce a já si sednu na zem a sleduji okolí. Poletují tady různí pokémoni. A všimnu si i bulbasaura.

4 Janet Janet | Úterý v 8:30 | Reagovat

Po čtvrt hodině se zvednu s otázkou: „Můžeš?“ Poochyena ani nezvedne hlavu, jen  řekne: „Jsem k ničemu, to se nenaučím. „Ale naučíš. Už byli na tý větvi vidět zuby. Pojď.“ Poochyena se jen tiše zvedne a připraví se. „Takže, teď zkus nahromadit veškerou svou energii do zubů a pořádně se zakousnout do tý větve.“ Řeknu a Poochyena se o to pokusí. Nic. „Tak nejprve zkus jenom nashromáždit energii.“ Řeknu a Poochyena potichu řekne: „Já říkala, že jsem k ničemu.“ „Nejsi.“ Poochyena mlčí a pokusí se nashromáždit dostatek energie. Nic. „Nevadí, zkus to znovu.“ Poochyena se dále pokouší o kousavý útok, až se jí napotřetí podaří na pár vteřin kousavý útok. „Výborně. Už jsi to měla. Jen aby to vydrželo.“ Řeknu jí a Poochyena jen mlčky kývne a zkusí to znovu. Tentokrát se jí nepodaří kousavý útok ani na pár vteřin. „To se nenaučím, jsem k ničemu.“ Řekne Poochy. „Pooochyeno nejsi. A už se ti to povedlo, chce to jen vylepšit, to se naučíš.“ Poochyena si jen tiše, nenápadně povzdychne a zkusí to znovu. Opět nic, ale potom už se jí to podaří opět na pár vteřin a potom už jí to docela jde na těch pár vteřin. A postupně se prodlužuje doba, kdy udrží kousavý útok. „Výborně Poochyeno.“ Zavolám na ni. „A teď to zkus s útokem na tu větev.“ Poochyena to zkusí, ale kousavý útok zmizí, jakmile se rozeběhne. „To nevadí, zkus to znovu.“ Poochyena to zkusí znovu, ale se stejným výsledkem. Po asi pěti minutách se jí ale podaří udržet kousavý útok v běhu, ale běží úplně mimo větev. „Skvěle.“ Zavolám. „Ještě zaměřit.“ Poochyena tiše přikývne a já jí řeknu: „Poochyeno, kousavý útok.“ Řeknu a ona zaútočí. Běhá ale jinde, než kde je větev. „Poochy, zkus zaměřit.“ Zavolám na ní a Poochyena zkusí zaměřit větev, což se jí i povede, ale ztratí kousavý útok. „Nevadí, zkus to znovu.“ Poochyena to zkouší dál a dál až se jí po asi pěti minutách podaří slabí kousavý útok na tu větev. „Jsem k ničemu.“ Poznamená potichu poochyena. „Nejsi.“ „Bylo to slabí.“ „Protože se to učíš. A už jsi i zaměřila.“ Poochyena jen mlčí se skloněnou hlavou. „Pojď, zkus to znovu.“ Poochyena to zkusí a pomalu se zlepšuje a udrží kousavý útok. „Výborně Poochy.“ Zavolám. Zkus to znovu. Poochyena to zkusí znovu a sice jí to nevyjde, ale potom už jí to docela jde. Potom tu větev vyhodím do vzduchu a Poochyena se sice netrefí, ale potom už se začne docela trefovat. Po deseti zásazích za sebou řeknu: „Skvěle. Ještě ho zesílíme.“ Poochyena mlčí. „Tak jo. Dáme přestávku.“
Přestávka proběhne vlastně stejně, jako ta předchozí.
Po čtvrt hodině přestávky řeknu: „Zkusíme ještě zesílit ten kousavý útok.“ Zaútoč na tu větev. Poochyena zaútočí na tu větev. Útok je na ní vidět, ale není na ní vidět dostatečně. „Zkus to znovu.“ Poochyena to zkouší znovu a znovu až se jí podaří větev rozlomit. „Dobře. Seberu jinou větev a řeknu: „Pokračuj.“ Poochyena ji přelomí po pěti zásazích. To je ale moc zásahů na přelomení větve. „Pokračuj Poochy, zlepšuješ se.“ Řeknu, protože předtím musela na tu větev útočit asi desetkrát. Poochyena pokračuje a počet útoků na přelomení větve se zmenšuje, až se jí to podaří napoprvé. A zvládne to znovu. Potom tedy potřebuje dva útoky, ale potom už to zvládá pětkrát za sebou napoprvé. „Skvěle. Něco těžšího.“ Řeknu a rozhlédnu se kolem. „Použij kousavý útok a udrž se na tý větvi.“ Řeknu a ukážu na jednu větev na stromě. Poochyena to zkusí, ale téměř hned spadne. Já ji chytím a dám na zem. „To nedokážu.“ „To dokážeš, ten útok se ti zlepšuje.“ Řeknu a Poochyena to zkusí znovu. „Po pár pokusech se tam už i chvíli udrží. „Výborně, drž ještě chvilku.“ Řeknu, Poochyena se snaží, ale ať se snaží jak se snaží, spadne zase dolů. „To nevadí, zlepšuješ se. Je to, aby tě protivník jen tak nesetřásl.“ Poochyena tiše zkusí další útok. A vydrží tam déle, skoro tak dlouho, jak by bylo potřeba. „Výborně, už to skoro zvládáš.“ Řeknu a Poochyena to zkusí znovu. A podařilo se jí to. „Výborně.“ Když se jí to podaří pětkrát za sebou, řeknu: „Jsi šikovná. Pojď, zkusíme ještě rozbít kámen.“ Poochyena mlčky kývne a zaútočí na kámen, co jsem našla. Na kameni se po jejím útoku objeví malá prasklina, ale to je vše. „Nevadí, zkus to znovu.“ Poochyena to zkouší znovu a stále se zlepšuje. Kámen se jí podaří rozbít na počtvrté, druhý kámen už na podruhý. A potom už to zvládá napoprvé nebo na podruhé, podle velikosti kamene, protože jsem přestala brát jen ti úplně nejmenší, ale ani ne ty středně velké. Když je všechny co jí dám zničí napoprvé, přejdeme na středně velké kameny. „Zkus rozbít i tyhle.“ Ty menší se jí ještě podaří rozbít na poprvé, ty trošku větší rozbije na potřetí, nebo na podruhé. „Jde ti to, zlepšuješ se.“ Řeknu a Poochyena pokračuje. Podaří se jí rozbít pár středně velkých šutrů a potom zkusíme i ty větší. Samozřejmě to nejsou žádné třímetrové balvany, vlastně ten největší má tak maximálně čtvrt metru. I s ním si ale Poochyena po nějaké době poradí. „Výborně.“ Řeknu. Zkusí ještě rozdrtit pár kamenů, ale všechny je zvládne napoprvé. „Skvěle. Ještě procvičíme, co jsme se dneska naučili a potom už půjdeme jo?“ Poochyena jen mlčky přikývne. „Tak pojď. Poochy, kousavý útok na tu větev.“ Zavolám. Poochyena ji překousne kousavým útokem. „Skvěle.“ Poochyen ato zjouší znovu a docela jí to jde. Vyhodím klacek do vzduchu apoochyena ho přeousne kousavým útokem. Jednu z částí překousnutého klaku vyhodím opět do vzduchu a Poochyena ho znovu překousne. „Výborně. Šlo ti to skvěle. To by pro dnešek stačilo.“ Řeknu a spolu s poochyenou odejdeme z tréninkového pole.

//Začala jsem to sepisovat, když bylo počasí mlha a už jsem to nepřepisovala, počasí v tréninku ale ať je takové, jaké je teď - slunečno

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama